Hračky nastupující generace umělců, architektů a teoretiků. Ačkoliv projekt glosuje současnou vizuálně-kulturní scénu, nejedná se o prezentaci umění. Výstava poněkud nestandardně bilancuje období 70. a 80. let. Vrací se až do dětství ve snaze dobrat se těch nejpůvodnějších vjemů. Výběr autorů tvoří průřez nastupující generace vizuálně tvořících autorů. Vedle umělců, v jejichž tvorbě se téma hraček objevuje nejzjevněji, jsou na výstavě zastoupeni také architekti, kurátoři i osobnosti věnující se scénografii, užité grafice a pod. Teprve čas a konfrontace s publikem prokáží, který z vystavujících narazil v hlubinách sedmdesátých let na „zlatou žílu“ a dokázal ji vytěžit. Tento fakt však nic nemění na tom, že na spoustě míst jsou schované hračky – jako svědkové oněch přílišnými vědomostmi nepopsaných časů.